Skutečnost, že jejich syn zemře, rodiče od té doby vědí,protože chlapec měl dva roky. Luke se náhle začal rychle zvážit. Důvody pro to nebyly žádné: žádné změny ve stravě, žádné hormonální poruchy. Tato diagnóza byla strašná - syndrom ROHHAD. Tato náhlá obezita způsobená porušením hypotalamu, hyperventilací plic a dysregulací autonomního nervového systému. Onemocnění není léčeno a končí smrtí v sto procentách případů. Žít až do 20 let, kdyby někdo byl nemocný příznakem ROHHAD, to nebylo možné. K rodičům chlapce bylo nutné se smířit pouze s tím, že jejich syn zemře. Když - nikdo neví. Je však přesně známo, že až do věku většiny Lukáš nebude žít. Útoky srdce na dítě se staly normou jejich života a strach je věčným společníkem rodičů. Ale snažili se, aby chlapec žil v obyčejném životě, stejně jako jeho vrstevníci. Luka šel do školy (obzvláště matematický), šel do sportu, šel do divadelního kruhu a zbožňoval svého psa. Všichni ho milovali - učitelé i spolužáci. A chlapec miloval život.Foto: Wales v neděli "Luke je naše slunečné zajíček. Má neuvěřitelnou vůli a skvělý smysl pro humor. Je to taková neštěstí, "řekl kněz kostela, kde se Luka a jeho rodina vydali. Chlapec věděl, že zemře. Ale nebyl to znepokojen. Luke věděl, jak budou jeho rodiče zarmouceni. A smrtelně nemocné dítě, které se cítilo doma v jednotce intenzivní péče, se snažilo uklidnit rodiče: "Jsem připraven jít do nebe," řekl Lukáš papeži. Tato slova, kterou otec dítěte řekl na pohřbu chlapce. Luke zemřel měsíc poté, co obdržel 11 let. Dítě netrpělo jiným srdečním záchvatem. "Lukáš je nyní bez bolesti, bez utrpení. Šel do lepšího světa, "řekl Angelo, otec dítěte, stojící nad rakve malovanou ve všech barvách duhy. Luke se chtěl rozloučit s ním, aby nebyl hořký - miloval to, když kolem něj vládl radost. - Život je cenný dárek. Užijte si každou minutu, jak to udělal Luke. "1/3Foto: facebook.com/angelo.pucella.9Foto: facebook.com/angelo.pucella.9Foto: facebook.com/angelo.pucella.9Za svůj život se Luke snažil pomáhat lidem. Zcela dospělým způsobem se věnoval charitativní činnosti: pomáhal organizovat závody na pomoc vážně nemocným lidem, prakticky si sám otevřel obchod, jehož výtěžek šel i na záchranu životů jiných lidí. I po smrti dával chlapec dalším lidem naději. Stal se posmrtným dárcem a zachránil tak tři životy, včetně jednoho dítěte. V našich srdcích a vzpomínkách bude žít navždy. Chci, aby celý svět věděl, jak jsme hrdí na to, že jsme Lukovi rodiče. Milujeme ho víc než život samotný. Můj krásný, úžasný chlapče, miluji tě,“ napsala Lukova matka v den pohřbu svého milovaného syna.