"Dějiny speciální dívky a speciální kočky"Pod tímto jménem leží neuvěřitelně dojemný a život-potvrzující příběh. Jeho hlavní postavy jsou dívka a kočka. Dívka má šest let, její jméno je Iris Grace. Kočka je o něco menší, její jméno je Tula. Iris Grace má autismus. To se jasně ukázalo ne okamžitě. Teprve ve čtvrtém měsíci Irisova života rodiče pochopili, že s jejich vzácnou dívkou by to nebylo snadné. Nespala dobře a pokud usnula, bylo to jen na matčině rameni. Máma a táta doufali, že to projde. Ale byly všechny nové vlastnosti chování Iris Grace. Neměla ráda společnost a někdy šla do vlastního světa: oči byly skleněné, dívka se zdála, že se vznáší někde daleko. Doktoři mi ujistili, že je to normální. A Irisova matka obecně něco přestala chápat kvůli neustálému nedostatku spánku.
1/7Foto: facebook.com/IrisGracePainting Foto: facebook.com/IrisGracePainting Foto: facebook.com/IrisGracePainting Foto: facebook.com/IrisGracePainting Foto: facebook.com/IrisGracePainting Foto: facebook.com/IrisGracePainting Foto: facebook.com/IrisGracePainting Do roku problémy se spánkem nezmizely. Spíše se zhoršili. Matka dívky byla zoufalá. Jednoho dne se ale něco stalo: Iris se náhle přestala dožadovat matčiny pozornosti. Celé dopoledne ležela a prohlížela si knihy, otáčela stránky a na každé se na dlouhou dobu zasekávala. Máma konečně pochopila: její dcera vidí tento svět jinak než ostatní. Proto může dlouho pozorovat stromy za oknem. Hudbu tedy poslouchá tak, že si s ní „zpívá“ celé její tělo. Věci musely být vždy na stejném místě. Iris souhlasila, že bude nosit jen stejné oblečení. Obuv? Žádný. V žádném případě, jak měsíce ubíhaly, Iris se jen více odtažitá. „Máma“ a „táta“ bylo vše, co někdy říkala. Autismus jí byl diagnostikován teprve ve dvou letech. Rodiče měli strach. Ale teď alespoň věděli, s čím mají co do činění. Teď se znovu učili komunikovat se svou dcerou Iris velmi pečlivě kreslila: bizarní směs lehkosti a ohleduplnosti a pak nastal průlom – Irisin logoped jí poradil, aby dívku naučila kreslit. Ale učit jsem se nemusel. Iris odvedla skvělou práci se štětci a barvami, které byly úžasné. Nemyslela si to jen její matka. Rodiče pro Iris vytvořili facebookovou stránku – něco jako galerii pro miminko. A najednou... lidé začali žádat, aby jim prodali Irisiny obrazy. Ani originály – kopie. Dívce byly v té době tři roky. Nebyla jako ostatní. Byla slavná a brilantní. Fanoušci její tvorby jsou našimi idoly. Tohle je Zooey Deschanel, Angelina Jolie, Ashton Kutcher.
1/3Foto: @irisgracepaintingPhoto: @irisgracepainting Foto: @irisgracepainting A co Tula? Brzy se objevila i ona. Díky kočce se dívka naučila důvěřovat světu kolem sebe. Tula se stala průvodcem Iris. Miminko dokonce začalo lépe spát – ne obvyklých pět až šest hodin denně, ale celou noc! Matka, vyčerpaná mnohaletým nedostatkem spánku, byla šťastná: tohle není kočka, to je dar osudu, teď jsou rodiče přesvědčeni, že to zvládnou. To je popsáno v knize „Příběh zvláštní dívky“, kterou nedávno v ruštině vydalo nakladatelství Livebook. Pro rodiče to bylo velmi těžké. Koneckonců nechápali, jak se jejich dítě cítí, jak bude reagovat na cizí zvuk, záblesk světla, dokonce ani na pocit písku pod nohama. Byli vyčerpaní. Ani teď to pro ně není jednoduché. Ale zároveň maminka a tatínek své dceři tolik věřili, snažili se dělat všechno možné, i nemožné, že se jejich miminko nakonec vrátilo z jejího světa do jejich společného – velkého světa lidí.
